Utěrka z bambusu a biobavlny Tierra Verde – malá

Hebká utěrka, které dodává vysokou savost kombinace bambusu a biobavlny s certifikací GOTS. Nahrazuje utěrky z nerozložitelných syntetických mikrovláken vyráběných z ropy. Mikrovláknové utěrky mají široké uplatnění v domácnosti a jsou oblíbené pro svoji snadnou údržbu. Věděli jste ale, že při každém použití i vyprání se z těchto utěrek uvolňují nerozložitelné mikročástice, které nedokážou zadržet čističky vod, a proto končí v řekách a mořích? Tyto plastové mikročástice se nyní objevují nejen ve vodě a na pobřežích, ale i v mořských živočiších, včetně těch, kteří končí na našich talířích.

Utěrky z bambusu a biobavny jsou vhodné do koupelny i kuchyně, na mytí a leštění oken, nábytku a všech povrchů, k utírání prachu, sušení domácích zvířat, leštění aut a kol i čistění bílých tabulí (whiteboard).

Utěrka získá optimální savost po 3-5 praních.

NÁVOD NA EKOLOGICKÉ PRANÍ UTĚREK:

Běžné znečištění

• pereme v pracím gelu či prášku z mýdlových ořechů nebo v mýdlových ořeších
• teplotu praní nastavíme nejméně na 40 °C, pokud jsou utěrky více znečištěné nebo mastné, teplotu zvýšíme na 60 °C
• zásadně nepoužíváme aviváž, která omezuje savost vláken
• do závěrečné máchací lázně přidáme máchadlo, které vypláchne zbytky pracího prostředku i nečistot a udržuje tak utěrky funkční a dobře savé

Na skvrny

• jednotlivé skrny ošetříme žlučovým mýdlem nebo olivovým mýdlem s citronovým extraktem

Větší znečištění

• utěrky před praním namočíme do vody a přidáme odstraňovač skvrn Puer, čímž výrazně usnadníme proces praní

Proč biobavlna?

Na rozdíl od konvenčně pěstované bavlny biobavlna pochází z ekofarem, které se zaměřují na produkování potravin a bavlny podle jasně stanovených pravidel. Na těchto ekofarmách je zakázáno používání toxických chemických pesticidů, insekticidů a hnojiv i geneticky modifikovaných organismů. Díky tomu biobavlna nezpůsobuje alergické reakce a je vhodná pro děti, alergiky, ekzematiky či osoby s citlivou pokožkou.

Jak se konvenčně pěstuje bavlna a proč je považována za nejtoxičtější zemědělskou plodinu?
•    Konvenční pěstování bavlny a výroba bavlněných oděvů mají negativní vliv na životní prostředí i zemědělce a dělníky, které textilní průmysl živí.
•    Pole bavlníků zabírají necelá 3 % obdělávané půdy na světě, ale spotřebují zhruba 25 % všech insekticidů a 10 % všech herbicidů.
•    Pro pěstování bavlny se masivně používají chemické látky, které jsou zakázané v potravinářské výrobě.
•    Až 98 % bavlny je z geneticky modifikovaného osiva, aby ji bylo možné ošetřovat herbicidy proti plevelům.
•    Po vypěstování je bavlna zpracovávaná za použití dalších toxických látek, část z nich zůstává ve vláknech a dostává se do kontaktu s pokožkou.
•    Semena bavlny ošetřená toxickými chemikáliemi se zpracovávají na krmivo pro zvířata a na olej, který se používá na výrobu cukrovinek a pečiva.
•    Na výrobu jednoho trička a jedněch džínsů se spotřebuje okolo půl kila pesticidů a syntetických hnojiv.
•    Více než 25 milionů lidí ročně utrpí v souvislosti s pěstováním a zpracováním bavlny otravu pesticidy a okolo 20 tisíc jich zemře.

Složení